Odhalení památníku
Vážené dámy, vážení pánové, příznivci dobročinných sdružení Czech Memorial (Skotsko) a Sdružení pro výstavbu památníku čs. parašutistům o.s. (ČR):
Mnozí z Vás aktivně výstavbu památníku podpořili svými dary, a mnozí, po shlédnutí reportáže Barbory Šámalové na ČT1, mi poslali elektronickou poštou ocenění snahy výborů obou spolků.
Za vše Vám jménem obou výborů ze srdce děkuji. Ti z Vás, kdo sledují televizní pořady, mají možnost shlédnout obsáhlejší pořad o odhalení na internetovém vysílání ČT1 (www.ct1.cz) v pořadu Objektiv dne 13.12.2009.
Dne 11. listopadu 2009 v 11.00 hodin jsme s velkou slávou pamatník odhalili. Záběry vysílala Česká televize, a zpravodajství se objevilo i v tisku a v rozhlase. Byli jsme poctěni přítomností veteránů, pánů Tomáše Sedláčka, Jaroslava Klemeše, Jana Bačíka, Josefa Švarce, Viktora Wellmina, Juraje Strausse a Miroslava Frosta, rodin několika zesnulých veteránů, kteří žili ve Velké Británii, a delegace Ministerstva Obrany ČR, vedené samotným náměstkem ministra, panem Ing. Janem Fulíkem, který celé slavnostní odhalení zahájil.
Lord vysoký komisař George Reid, s presidentem republiky Václavem Klausem spolupatron charity, památník zabalený do padáku z druhé světové války odhalil, a v závěru svého krátkého projevu nezanechal jediné oko početného davu suché, když oslovil české veterány slovy “…a vítejte domů, chlapci !”
Facsimile programu slavnostního odhalení uvádím v následujících odstavcích:
UNVEILING OF THE MEMORIAL TO THE CZECH AND SLOVAK SOLDIERS WHO TRAINED AS SOE AGENTS IN ARISAIG IN 1942-1943
ARISAIG
11th NOVEMBER 2009 at 11.00 h
THE PROCEEDINGS BEGIN WITH A NATIONAL TWO-MINUTE SILENCE
1. INTRODUCTION
Hon. Jan Fulík, Deputy Minister of Defence of the Czech Republic
2. SERVICE
Church of Scotland Minister Reverend Richard Begg
“Neither death nor life nor anything in all creation separate us from the Love of God”
HYMN(dudácká kapela Rebel Pipers of Prague introduce the tune and the Congregation sings)
That saved a wretch like me!
I once was lost, but now am found;
Was blind, but now I see.
'Twas grace that taught my heart to fear,
And grace my fears relieved;
How precious did that grace appear
The hour I first believed.
Through many dangers, toils and snares,
I have already come;
'Tis grace hath brought me safe thus far,
And grace will lead me home.
The Lord has promised good to me,
His word my hope secures;
He will my shield and portion be,
As long as life endures.
Yea, when this flesh and heart shall fail,
And mortal life shall cease,
I shall possess, within the veil,
A life of joy and peace.
The world shall soon dissolve like snow,
The sun refuse to shine;
But God, who called me here below,
Shall be forever mine.
(Reading from the Bible)
Revelation, Chapter 21, Verses 3 to 7
(Dr Anna Gregor CBE, Trustee, Czech Memorial)
3. UNVEILING
A MESSAGE FROM THE PRESIDENT OF THE CZECH REPUBLIC VACLAV KLAUS
Mr Miroslav Kolatek, Minister-Counsellor, Embassy of the Czech Republic, London
The Right Hon. George Reid, Former Presiding Officer of the Scottish Parliament and Lord High Commissioner 2008 and 2009
“I unveil this Memorial to be a perpetual reminder of those who were trained at the Czechoslovak Section of the SOE Special Training School during the World War 2, and never hesitated to lay their lives for the freedom of others.”
4. DEDICATION
Reverend Richard Begg and Father Andrew Barrett laying their hands on the Memorial
“Almighty God, by whose Son is the Resurrection and the life, accept this Memorial as a sign of love, a tribute to service and a commitment to maintain the memory of their service. In the name of the Father, the Son and the Holy Ghost. Amen.”
5. A REMEMBRANCE
Col. Jaroslav Klemeš (trainee 25/10/1941-23/11/1941, parachute drop Platinum, 16/2/1945).
6. LAST POST
Piper’s Lament followed by
A MINUTE SILENCE AND REFLECTION7. PIPERS‘ REVEILLE
and laying the wreaths
8. PRAYERS
Father Andrew Barrett:
“Happy are they who die in the Lord” says the Spirit – “they may rest from their labours for they take with them the record of their deeds.”
All:
“Our Father, who art in heaven, hallowed be thy name; thy kingdom come; thy will be done on earth as it is in heaven. Give us this day our daily bread; and forgive us our trespasses as we forgive those who trespass against us; and lead us not into temptation, but deliver us from evil; for thine is the kingdom, the power and the glory for ever and ever. Amen.“
9. POEM
(Hon. Consul-General Paul Millar, Chairman of the Trustees of Czech Memorial )
1. The life that I have 3. A sleep I shall have
Is all that I have A rest I shall have
And the life that I have Yet death will be but
Is yours. A pause
2. The love that I have 4. For the peace of my years
Of the life that I have In the long green grass
Is yours and yours Will be yours and yours
And yours And yours
(A poem by Leo Marks, SOE Head of Coding, composed for Violette Szabo, one of the youngest SOE agents parachuted into France, and executed in Ravensbruck)
10. APPRECIATION
Colonel Angus Taverner, Deputy Commander, 51st (Scottish Brigade)
and
Councillor Allan Henderson, Provost of Lochaber
11. BLESSING
Father Andrew Barrett
12. PIPERS
***********************************************
SPECIAL OPERATIONS EXECUTIVE (SOE) – A BRIEF HISTORY
The Special Operations Exexcutive (SOE) came into being in July 1940, shortly after the collapse of France. It was necessary to keep up the morale of the peoples of occupied Europe, and by acts of sabotage and the formation of underground resistance networks to keep as many as possible German troops engaged on internal security duties rather in fighting on other fronts. With no precedent to follow the development of operations behind the enemy lines took some time, and there were early failures as well as successes. The SOE worked in conjunction with governments-in-exile providing training facilities, air and sea transport and communication channels back to the UK.
Among the best known success-stories were the destruction of Heavy Water plant in Norway, depriving Germans of essential materials needed for their development of an atomic bomb; damage to Peugeot factory in France, halting tanks production for six months; financing British and Allied operations in the Far East; and the elimination of Reichsprotektor Reinhard Heydrich, a mass murderer, by Czechoslovak parachutists trained in the Arisaig area.
The Czechoslovak section of the SOE ran from July 1941 to April 1943. Records show that 308 Czech and Slovak volunteers were trained at SOE School 25 which was based at Garramore, Camusdarrach and Traigh House. 131 men were chosen for 47 parachute drops executed first from England and later from Italy. Of these, 13 were cancelled at the end of the war. Of those men who were sent behind the enemy lines, 50 perished and many were imprisoned. The remaining trainees returned to the Czechoslovak Brigade, and took part in the invasion of France and other actions leading to the liberation of Europe and the end of World War 2 in 1945, sustaining heavy casualties during liberation of Dunkirk, Slovak National Uprising, with the Czechoslovak Parachute Brigade on the Eastern Front, and elsewhere. After the Communist putsch in Czechoslovakia in 1948, many were persecuted by the totalitarian regime, and some even died in prison having been accused of being „western sympathisers and traitors“. Following the restoration of democracy in 1989, all of those who fought within the British Army and the RAF are considered national heroes.
(konec programu)
Předpověď přeháněk se nesplnila, a celá slavnost, zalita sluncem, se konala v naprostém bezvětří. Fotografie ze slavnostního odhalení budou k vidění na webové stránce www.pomnikparasutistum.cz . Plukovník v.v. Jaroslav Klemeš všechny přítomné překvapil svou angličtinou, a tím, že zazpíval písničku, kterou si naši vojáci “složili” při večerních posezeních po tvrdém výcviku, a která se sestávala ze slov “Camusdarrach Garramore” na notu zpěvánky “…dlouhá léta živijo….”.
Po odhalení následovala recepce v místní hale komunity Arisaig. Halu květinami vyzdobily a občerstvení připravily ženy z vesnice, včetně za tímto účelem importovaného receptu na svíčkovou. Tekuté občerstvení ve formě specielní várky s pamětními nálepkami uvařil pivovar Opat Broumov, a jihomoravské „vínečko bílé i červené“ z Čejkovic šlo jak Skotům tak i návštěvníkům z České republiky k duhu. A vzhledem k tomu, že červené víno byl modrý Portugal, měli jsme tam vlastně vinařskou trikoloru.
Vrcholným bodem recepce bylo udělení Válečného kříže místopředsedou vlády ČR a ministrem obrany Dr Martinem Bartákem, a předaného vyznamenanému náměstkem ministra, panem Ing Fulíkem, podplukovníkovi v.v. Janu Bačíkovi. Pana Bačíka, zcela zřetelně dojatého, pak oslavili místní občané na recepci přítomní tím, že spontánně propukli ve zpěv písničky plk.Klemeše.
Ráno před odhalením členové výboru charity povozili veterány po všech jejich bývalých válečných ubytováních, a vyslechli řadu zábavných historek, z nichž snad dvě zaslouží zvláštní zmínky: po příchodu do Traigh House si dnes nevidomý gen. v.v. Tomáš Sedláček vyhmatal cestu do dnešního velkého obývacího pokoje, a řekl „...tak tady byla učebna, a uprostřed byl velký stůl. Jednou ráno instruktoři postavili na ten stůl židli, a my jsme tam museli vylézt, a z té židle udělat kotrmelec. Já jsem byl jediný, kdo to dokázal dvakrát!....“ Plk.Klemeš ho ďoubl loktem do žeber a řekl „...tak to zkus ještě jednou!...“ Pak v domě Garramore Jan Bačík vykládal, jak byl jednou s instruktorem v ložnici v prvním patře, a instuktor mu řekl...“představ si, že jseš v téhle ložnici s maželkou majitele domu, a najednou se manžel znenadání vrací. Co uděláš? Přece skočíš s okna!“.... „No, tak jsem skočil...“ řekl Bačík, „...část výcviku, pro všechny případy, že ano...“.
Snad bych měl uvést i to, že organizátoři oslavy ubytovali veterány v Garramore House, který dnes slouží jako pension, což pro ně znamenalo skutečný návrat do doby, kdy jim bylo těch dvacet-plus (a prý se tak i cítili).
Poděkování všem dárcům
Rádi bychom poděkovali všem těm, kteří na výstavbu památníku přispěli nebo ještě přispět hodlají.
Omezené zimní přímé letecké spojení z Prahy do Edinburghu zabránilo řadě zájemců v účasti, a výbory obou charit toho skutečně litují. Nemáme adresy všech dárců, a proto Vás všechny, kdo přispěli, od srdce a upřímně prosím, dejte mi vědět Vaši adresu, abych Vám mohl osobně napsat. Moje e-mailové adresy jsou sice uvedeny na webových stránkách, ale pro jistotu je to paul.millar@blueyonder.co.uk
Nicméně,
ve sbírce pokračujeme!
Je totiž třeba vyrobit pamětní desku se jmény padlých, aby památník v Arisaigu mohl splnit úlohu válečného hrobu, a pak, na základě upozornění z Asociace čs. letců v Anglii, rádi bychom nechali vyrobit dvě další pamětní desky pro dvě letiště, ze kterých naši vojáci odlétali na svoje nebezpečné mise.
Navíc, mám ty obavy, že dosud vybrané částky nám sice vystačily na proplacení zálohových faktur, ale faktury na doplatky jsou již na cestě.
Na případné výtky, že jsme měli počkat s výstavbou a odhalením až budeme mít dosti peněz na pokrytí výdajů, musím odpovědět, že nebylo možno nechat vyrobený pomník ležet u kameníků, a že kdybychom se loudali, dostali bychom se do časového skluzu, a zcela jistě bychom ztratili spádovou energii, která vedla k završení díla.
Doufám, že se nám podaří i teď, dodatečně, přesvědčit ty zámožné Čechy, podniky a organizace, kteří nám s často obdivuhodným ospravdlněním přispět buď odmítli, nebo prostě na naše dopisy ani neodpověděli. Rovněž doufám, že se alespoň dodatečně zastydí slovenští politici a státní úředníci, včetně vrcholných orgánů, a slovenská média, za to, že nám buď zcela bezostyšně odmítli přispět nebo se o odhalení pomníku zmínit, přestože se pomník týká nejen českých, ale i slovenských občanů. Výbory obou charit bez jakéhokoliv váhání nechaly zhotovit nápis “NA PAMĚŤ ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH VOJÁKŮ....“, protože si zřejmě cení památky slovenských vojáků více než někteří jejich spoluobčané.
Závěrečnou fází výstavby bude usazení desek se jmény padlých. V této chvíli jsme došli k počtu 72 jmen. Původním záměrem bylo usadit desky na okolní balvany. Rozměry dostupných rovných ploch nám však nedovolují více než dvě desky 40x50 cm, a to na počet jmen nedostačuje. Budeme muset usadit dva samostatné nosiče, ze stejné žuly jako pomník, z dvou hrubých balvanů, každý s jednou vyleštěnou plochou se jmény, a usazené tak, jako by to byla otevřená kniha. Návrh opět zpracovává Mistr Vajce. Prosím, pomozte nám důstojně pomník zakončit: beze jmen nemůže plnit úlohu válečného hrobu. Jména padlých uvedeme i na těchto stránkách.
All donors, supporters, friends, families and most importantly veterans are cordially invited to take part at the unveiling of the Memorial in Arisaig on 11 November 2009 at 11.00 h.
Říjen 2010: Desky se jmény padlých a seznamem výsadků jsme usadili a upravili, dříve na podzim, a druhou fázi výstavby pomníku jsme tedy mohli odhalit přesně rok poté, co jsme odhalili základni pomník, t.j. na Den veteránů (Armistice Day/Remembrance Sunday) 14.11.2010 v 09.30 h. K odhalení a požehnání pomníku a desek došlo při krátké ekumenické bohoslužbě a za účasti místních občanů a návštěvníků z ČR.
October 2010: Stones bearing the names of the fallen and a list of missions have been set in place earlier this Autumn, so that we were able to dedicate the second phase of the construction exactly one year after the unveiling of the principal part of the Memorial, on Remembrance Sunday, 14th November 2010 at 09.30 h. The memorial stones were dedicated and blessed during a brief ecumenical service witnessed by many local people and visitors from the Czech Republic.
Všem zájemcům a dárcům, starým i novým, budiž srdečný dík.